Rozhovor

David: Vzhledem k tomu, že Honza, kterej hrál v T11 na basu, přešel při založení Mother  na kytaru, jedná se v případě, jak říkáš, čtvrtý čtvrtiny o post basáka. Od vzniku kapely do února 2010 s námi basu hrál Libor, což je chlapík, kterýho přived Honza a před Mother působil v celý řadě kapel, namátkou např. Gospel Of The Future a Red Grave. Po necelým roce se bohužel rozhodl Mother kvůli  značnýmu pracovnímu vytížení (jezdí jako řidič pro Nomads of Prague) opustit. Na Liborovo místo v průběhu března nastoupil ex kytarista Eastern Star, v současnosti kytarista Transwaggon, Dav. S ním se osobně nikdo z nás neznal a oslovili jsme ho na základě Banánova doporučení.

Dav: Jo, je to přesně tak, jak říká David. Do kapely jsem přišel koncem března, což bylo dost natěsno před studiem a nahráváním desky, do toho jsem řešil ještě nějaký věci se školou a prací, takže to bylo celý takový veselý a hezky hektický. Jinak já jsem spíš z jiný „scény“, než byla ta kolem Thema 11 a teď i Mother. Sám tohle škatulkování nemám moc rád, protože se to celý snažím vnímat víc jako celek a jednolitej organismus, ale když už jsme u toho přestavování: celou dobu se motám víc než v klasický hardcore a crust scéně okolo kapel ze Silver Rocket. Sám hraju ještě na kytaru  v kapele  Transwaggon a taky se podílím na takovým malým kolektivu, kterej je spojenej s promotérskou činností. Říkáme si Hluch Crew a s kámošem se v ní snažíme pomáhat malejm kapelám na tour, občas uděláme nějakej benefit, napíšeme recenzi, chodíme na koncerty a bavíme se muzikou.

David: Minimálně v Čechách do značný míry určitě ano, i když hodně často je to spojený i s poměrně negativní formou publicity, což je teda dost otravný. Obecně bych řek, že hodně lidí má vůči nám naprosto přehnaný očekávání, pak nás slyší a neustále porovnají s T11 . Myslím, že značná část fanoušků T11 musí být i docela zklamaná, protože Mother fakt zní jinak. Ačkoli tomu naprosto rozumím, docela se těším na dobu, až se stínu T11 konečně zbavíme. Pokud jde o cizinu, snad jen s výjimkou Slovenska, nehraje tenhle faktor de facto žádnou roli a začínáme prakticky od nuly. Různých ex kapel dneska po Evropě jezdí spousty a ve většině případů to nikoho nezajímá.

Honza: Nedá se popřít, že cestu jsme opravdu měli ulehčenou. Dostáváme lepší nabídky na hraní, než bychom dostávali jako úplně začínající kapela, ve spolupráci s náma pokračuje Barvák z Insane Society, což je k nezaplacení, atd. Samozřejmě ruku v ruce s tím přichází určitej tlak na výsledek, nicméně nikomu nic nedlužíme, takže zmiňovaný přehnaný očekávání se nás celkem nemusejí týkat.

Dav: Přesně, jak řekl Honza. Nikomu nic nedlužíme. Jsme kapela, která je na začátku a všechno nás teprve čeká, v dobrým i zlým hehehe.

David: Jako samozřejmost bych to určitě neoznačoval, i když o možnosti vydání desky jsme se s Barvákem začali bavit už v momentě založení kapely. Definitivně jsme si plácli někdy na podzim minulýho roku, kdy bylo jasný, že na jaře půjdeme do studia. Určitě máš pravdu, že zakotvení Mother na Insane Society je do jistý míry logickej krok, protože s Barvákem jsme dlouholetý kámoši a co se týče spolupráce v rovině kapela – label, je z mýho pohledu perfektní. Lepší zázemí a podmínky by nám žádnej jinej vydavatel v ČR zcela jistě nenabídl.

Honza: Jak si to pamatuju, myslím, že Barvák s náma tak nějak stále počítal, což bylo hodně příjemný a povzbuzující.

David: Tohle je věc, která se opravdu hodně těžko posuzuje. Třeba mně T11 jako zvlášť temná nikdy nepřišla a v podstatě hodně podobně to mám i s Mother. Co bych v porovnání s T11 označil za rozdíl, tak Mother je pomalejší, má z mýho pohledu výrazně odlišnej zvuk a vůbec celková idea kapely se dost  změnila.  Tím nemyslím jen texty, ale i to, jak kapelu a hudbu, kterou děláme, osobně prožíváme. Mother v porovnání s T11 vnímám jako mnohem zralejší.

Honza: Tohle na porovnání těžko dávat nám. Všichni cejtíme zřetelnej posun, samozřejmě jsme to pořád my a určitě si ještě stokrát vyslechneme, že se žádnej posun neudál. Určitě se změnily texty i celková atmosféra. V současný chvíli je LP pořád ve fázi vzniku, takže si zatím vlastně i sami musíme počkat, co z toho nakonec vznikne.

David: Vzhledem k faktu, že v tom, co posloucháme, má každej z nás poměrně širokej záběr (Hawran by řekl „od Bacha po Vlacha“ :o), inspiračních zdrojů je celá řada. V podstatě stejně to bylo i za fungování  T11, s Mother však dáváme v rámci hardcore/metalu ne úplně tradičním formám poněkud volnější průchod. V žádným případě bych nechtěl, aby to vyznělo, že se z nás stávají nějaký experimentátoři, ale dá se očekávat, že v budoucnu se tenhle prvek v tvorbě Mother bude prosazovat stále víc.

Havran: Nevim do jaký míry, a jestli vůbec se to na celkovym zvuku nějak podepsalo, ale za sebe můžu říct, že oproti době, kdy vznikal materiál na poslední desku T11, tak poslouchám daleko víc metalu...

David: Pozvání na letošní May Day nás samozřejmě potěšilo – výborná akce s myšlenkou, na který naprosto není co řešit.  Co se týče vlastního koncertu, přestože velký pódium ve dvě odpoledne není úplně to pravý, co kapela našeho typu potřebuje, myslím, že jsme to zvládli důstojně a co vím, tak lidi, který se na nás přišli podívat, byly vesměs spokojený. Osobně bych preferoval spíš hraní na menším pódiu ve stanu, ale záměrem organizátorů bylo zajistit na hlavní stage co nejpestřejší žánrovej mix, proto nás zařadili tam.

Havran: AFA – jednoznačnej respekt.

Honza: Není co řešit.

Dav: May Day je myšlenkově určitě suprová věc, s kterou se můžeme naprosto ztotožnit, ale letošní ročník mi přišel nějakej bez náboje a celkově slabší. Nevím, do jaký míry to bylo zaviněný mojí náladou a přehnaným očekáváním z minulejch let, ale nějak mi to nesedlo, a vůbec jsem tam postrádal tu atmosféru a ducha předešlejch ročníků… možná taky, že tam ta atmosféra byla,  jenom mě prostě minula. Co se týče samotnýho hraní – stan by nám slušel určitě daleko víc. Velký pódia jsou zkrátka příliš velký, odtažitý a anonymní, osobně mi hraní na nich nic neříká.

David: Aktuálně je v plánu velká deska, která, pokud vše dobře půjde, by měla být venku koncem léta. Předcházet jí bude singl, jehož vydání je v současný chvíli otázkou jen několika málo dní, takže předpokládám, že v době zveřejnění rozhovoru už se určitě bude prodávat. Obojí bylo nahráno v Jamor studiu Ondřeje Ježka a vyjde na Insane Society.

Honza: A už je venku.

Honza: No zas takovej problém to nebyl, protože kytara je vlastně můj „hlavní“ nástroj. To, že jsem hrál v T11 na basu tenkrát vyplynulo ze situace a to, že teď po letech znova hraju na kytaru je prostě návrat domů, haha.

David: K See You In Hell jsem přišel koncem roku 2007, tedy v době, kdy jsem bydlel v Brně. Původní idea byla taková, že s nima na jaře 2008 odjedu společný jihoevropský turné se Sheeva Yoga a dál se uvidí. Turné dopadlo skvěle, takže nakonec jsem v kapele na pozici hostujícího kytaristy zůstal až do konce roku 2009. Přestože moje působení v See You In Hell bylo poměrně nestabilní a ve finále jsem především z časových důvodů musel odejít, stali se z nás výborný kámoši a vzpomínám na to maximálně v dobrým. Je to taky první kapela, se kterou jsem se podíval na jinej kontinent, což jako zkušenost rozhodně není špatný.

David: Motiv na trika navrhnul Štěpán Adámek, což je kreslíř, kterej se ve scéně pohybuje už léta, přesto, snad kromě Sunshine Genocide ,pro žádnou kapelu ještě nic podobnýho nedělal. My se s ním dostali do kontaktu přes bývalýho basáka Libora, v podstatě okamžitě  jsme si vzájemně sedli, takže následná domluva proběhla velice hladce  a výsledek je vynikající. Motiv z trika se v poněkud rozpracovanější podobě objeví i na obalu singlu, dál společně se Štěpánem řešíme i grafiku velký desky.

Honza: Spolupráce se Štěpánem probíhá fakt maximálně příjemně, dá se říct, že sdílíme společnou vizi, haha. Cítím z něj, že celej výslednej dojem z desky může hodně posunout. Líbí se mi taky deska jako společný „dílo“, vycházející z určitýho prostředí, jsem rád, že jsme se dostali k někomu takhle dobrýmu a přesto mohli zůstat v našem okolí. Přijde mi to tak daleko přirozenější, než formou korespondence na zakázku.

Dav: Pokud se nepletu, tak Štěpán dělal taky art pro dětský trika Aran Epochal.

(www.myspace.com/stepanhastodie)

David: Heh, jo jo, to je pravda. Na desce Choose Your Beast jsou použitý samply z filmu Gummo od Harmony Korineho a jako poklad v jednom z nich skutečně hraje Burzum song Rundgang um die transzendentale S z desky Filosofem. V tý době nikdo z nás Burzum neznal, přišli jsme na to až celkem nedávno (soustavnym poslechem Burzum – pozn. Honza) a docela dobře nás to pobavilo.

Havran: Ohledně plánů, tak rozhodně dělat nový věci, i když to je celkem jasný. Co se týče koncertů, tak můžem zmínit hraní na letošním Fluff festu v Rokycanech, na Punx pikniku v Záboří nad labem na konci prázdnin. Pak na podzim po vydání desky celkově  intenzivnější hraní po ČR a taky minitour na Slovensku.

Vtipný historky mě ve spojitosti s Mother ani žádný nenapadaj, ty zábavnější pocházej spíš z dávnějších dob T11, ale to už sem nepatří. Už sme taky trochu zestárli :)

Moc děkujem za poskytnutej prostor a zdravíme.

Honza: Tak já bych využil poskytnutej prostor k tomu, abych vyjádřil DiSStandovi podporu v boji, kterej musí svádět na kolbišti všedního dne. Není to lehký, když si tě lidi kolem tebe dobíraj kvůli sexuální orientaci, zvlášť když sám v sobě cejtíš zmatek. Držím palce a AHOY!!!