Rozhovor

VIZITKA Jana Cézara, díl sedmý

VIZITKA Jana Cézara, díl sedmý
Zdroj: , Autor: buky & phobia79

Po loňské sérii minirozhovorů s českými labely, u které nám asistoval Pepa Melen a jeho Pětka otázek, jsme to letos vzali trochu zeširoka a oslovili jsme "pilíře" scény napříč Českou republikou. A protože nám Pepa od loňska vyrostl, stal se naším patronem pro letošní sérii Hamlet českého popu. Muž, kterého ničí svět mondénních večírků, a který se bouří proti vyprázdněnosti lidských životů v honbě za prachama. Doufáme jen, že z toho hned takhle na začátku roku neschytáte notnou dávku existenciální trýzně.

Sedmá VIZITKA Jana Cézara vytasila Kejmyho. V současnosti člena Thalidomide a Worldhood, pořadatele koncertů pod hlavičkou Dale K Nixon Productions a spolutvůrce magazínu Full Moon. V minulosti člen P.S., Compromis, Mimo Prowoz, V.A.P. a Transwaggon.

1.

Co právě teď posloucháš, tvoje nejhranější album atp. v posledním cca měsíci ? A druhá část otázky: jaká neznámá kapela tě zaujala v poslední době (nemusí být tuzemská) ?

Poslední dobou se mi v playlistech usazují věci, které mají k punku a hardcore místy hudebně dost daleko. Možná za to může přesycenost tímhle typem muziky, možná proto, že nové kapely dost často zní jen jako odvary těch starých. Těžko říct, třeba jen neumím hledat. Namátkou pár věcí za poslední týdny: Lou Barlow – "Goodnight Unknown", Sophie Hunger – "1983" (hlavně úvodní "Leave Me with the Monkeys"), Murder By Death – "Good Morning Magpie", nebo třeba kanadští Constantines a jejich poslední tři desky "Tournament of Hearts", "Shine the Light" nebo "Kensington Heights". Pak třeba Denali – "s/t". Všechno perly. Na ranní cesty do práce, kdy nesnášíte všechny a všechno, si dávám těch několik svižnějších věcí, které mě v poslední době oslovily, jako třeba luxusní sebrané EP kapely OFF! (nový projekt Keitha Morrise z Circle Jerks), nový 12“ "New Modern Catastrophe" od nedávno obnovených Articles of Faith, nebo nové EP Hjertestop - "Musik for Dekadente Order". A pak nemůžu vynechat nové 12“ NoMeansNo Tour EP 2, to má poslední měsíc taky hodně vysokou rotaci.  
Za neznámou cizí kapelu musím zmínit Slates a jejich první eponymní desku, kterou jsem objevil vlastně náhodou, když jsem hledal na jednom blogu něco jiného a zaujal mě popis, ve kterém figurovali The Wipers, Hot Water Music a Fugazi. Je to kanadská kapela z Edmontonu, která ve výsledku nehraje nic převratného, ale to, co dělají, dělají hodně poctivě. Těm The Wipers se podobají asi nejvíc. Je to trochu dřevní rokec, temnější nálada a dobrý písničky. Navíc to Slates vyjma prodeje na LP, dávají zadarmo ke stažení.

2.

Vypadá to, že se v minulém roce již všichni smířili s fenoménem stahování. Jak jsi na tom ty? Kupuješ a podporuješ kapely přímou koupí vinylu nebo stáhneš, poslechneš a rozmyslíš nebo ještě hůř stáhneš, poslechneš a nic?

Hudba se dá poslouchat všelijak a vyjma rozjímání u gramofonu, na což je bohužel jen málokdy dost času, poslouchám, jako většina lidí, muziku na cestách. A to si žádá trochu praktičtější balení, než vinyl. Dřív to byly vytahaný kazety, pak poškrábaný CDčka, a teď komprimovaný mp3. Problém je v tom, že kupní síla ani zdaleka nestačí mojí zvědavosti, takže kupovat si všechno, co bych si chtěl poslechnout, ani zdaleka nezvládám. Zpravidla stahuju věci, o kterých si myslím, že by mě mohly zajímat, podle recenzí, reportů, chystaných koncertů nebo doporučení … Valnou většinu posléze mažu, ale ty zásadní věci si snažím pořídit na LP. Ale to je svým způsobem fetiš, protože se mi zamlouvá ten koncept, že hudba by nejen měla dobře znít a něco říkat, ale že si taky zaslouží dobře vypadat. CDčka jsem sice dřív občas kupoval, a mám jich pořád relativně dost, ale teď už se jim spíš vyhýbám, protože štafetu toho "prakticky malého" média už přebraly elektronické formáty, a protože co se prostoru pro umění na obalu vítězí LP. Přijde mi, že díky tomu, že vznikly praktičtější způsoby poslechu, tohle medium skomírá.

3.

Co tě poslední dobou nejvíc trápí ohledně stavu "scény"? A co naopak bereš jako největší pozitivum poslední doby?

Nějakou scénu moc neřeším, nejsem si ani úplně jistý, že něco jako jednotná scéna kolem hardcore a punku u nás existuje. Spíš skupinky lidí, co si jedou svoje žánry, shodou okolností chodí do stejných klubů a občas se shodnou na několika společných kapelách, nebo nedej bože názorech. Snažím se spíš dělat co nejpoctivěji vlastní kapely a akce co pořádám, a čas od času podpořit aktivity, co mi přijdou smysluplné. Na druhou stranu, i přes to, že lidi nemají moc zájem a na akce obecně jich moc nechodí, jsem rád, že se pořád najde pár lidí, kteří se snaží a že občas vznikne něco zajímavého, ať už jsou to akce jako May Day nebo ziny jako Inyho Trhavina, nebo že alespoň na ty benefiční koncerty lidi většinou dorazí. Viz akce pro FNB, Sedmičku, dejvickou Klubovnu nebo Praguewatch.cz, za to díky všem.

4.

Největší zážitek za rok 2010 ?

Spousty, a těžko vybírat největší. Mraky dobrejch koncertů (namátkou New Model Army, SRSS, NoMeansNo, Bad Religion), včetně vlastních; cestování, i to s kapelama; první vlastní velká deska, a v neposlední řadě vznik časáku Full Moon, což je práce i zábava v jednom.

5.

Tvoje plány a přání pro rok 2011 ? Vydavatelské, festivalové, fanzinové, kapelové, popřípadě jakékoliv jiné ...

Megalomanské, jako obvykle. Předně věnovat se kapelám, jak Thalidomide, tak Worldhood budou hrát, až se budou potit zdi. První možná, druhá určitě něco natočí. A pak psát, psát a psát, muziku, texty, články do Full Moonu, eseje do školy, trochu od všeho. A pak taky chystáme spoustu koncertů … namátkou From Plan to Progress, ruské Tarakany nebo Antillectual. Bude toho požehnaně.



Aktuální recenze

Aktuální fotogalerie

Aktuální rozhovory


Reklama
vegan