Kontatto – Disillusione
Tahle italská partička hraje už nějakejch 9 let, přesto je „Disillusione“ po několika splitkách a účastech na kompilacích jejich první regulerní album. To, že vychází na Agipunk Records, není zas tak velké překvapení, protože kytarista a zpěvák Koppa se relativně nedávno k rodince Agipunk připojil a aktivně se do jeho chodu zapojuje. Kromě toho má ještě svůj vlastní label Disastro Sonoro Records, kterej založil už v roce 1999. Když už jsem začal vedlejšíma aktivitama, podívejme se ještě na ostatní členy, kteří kromě Kontatto působili nebo působí ještě v kapelách jako Campus Stermini, Giuda nebo Disturbo. V roce 2007 se Kontatto představili i na 3 koncertech v ČR (Žďár n.Sázavou, Ostrava, Liberec), kdo na nich byl, tak ví která bije, my se ale pojďme mrknout jak dopadlo jejich debutové LP.
První, co tě třískne přes voči, je nádherně udělanej obal, z nějž sálá jasně čitelnej rukopis Stiva z Visions Of War. Ten je proslulej svejma povedenejma malůvkama, ale musim říct, že todle je jedna z nejlepších prací, co jsem od něj viděl – fakt paráda. Ostatně celej layout desky je udělanej moc pěkně, uvnitř najdeš další papírovou kapsu (do který je vloženej vinyl), z obou stran popsanou textama – jedna strana italsky a druhá anglicky (i s vysvětlivkama). No je to pěkný, slyšel jsem výraz „je to vyhoustle udělaný“ – tak to musim použít i tady, hehe. Kontatto bejvaj přirovnávaný ke kapelám typu Wolfpack, Anti-Cimex nebo Extreme Noise Terror – já osobně bych to spíš viděl na takovej mix mezi tim, protože od každý si berou něco a v podstatě nezněj vyloženě přímo jako jedna (nebo všechny) z nich. Připočítej si k tomu italskej sound, k výsledku přidej nasraný dvojitý vokály, který tomu dodávaj údernost, jednu z kytar razící si cestu všelijakejma vyhrávkama, jež do toho ve finále parádně zapadaj a samozřejmě rychlý bicí. Jednou je to víc hardcore punk s crust zpěvem, jindy zas totální dis-beat smršť – každopádně obě polohy jim sednou a v obou se dokážou hodně bravurně ohánět. Album jako celek to pak činí mnohem pestřejší a barvitější a celé to dost oživuje. A přestože se mi naživo dost líbili, tenhle výsledek je ještě lepší než jsem čekal, po pravdě řečeno mě debut Kontatto rozsekal na padrť.
Vynechat nemůžu ani textovou část, která zde hraje také podstatnou roli. Za všechny tedy aspoň pár příkladů: kromě těch o válce v Kosovu a oněch všech možnejch průserech kolem, kterejma se zabejvaj hned 3 fláky („N.A.T.O. per uccidere“, „Dispensatori di Morte“ a „Il Terrore Dilaga“), se Kontatto hned z kraje věnují Vatikánu. Text k songu „La tua Malattia“ (tvoje nemoc) se nechal inspirovat dokumentem BBC „Sexuální zločiny a Vatikán“, kterej odsuzuje snahy Vatikánu utajit pedofilní prohřešky církevních hodnostářů (shlídnout jej můžeš na youtube.com, v originále se jmenuje „Sex Crimes And Vatican“). Text k „Medaglia al Valore“ (purpurové srdce) se vrací k události, která se odehrála v prosinci 1969, kdy byl anarchista Giuseppe Pinelli vyhozen z okna 4.patra policejní stanice a jeho smrt byla poté prohlášena jako sebevražda (mimochodem se tak stalo zrovna 4 dny po krveprolití na Piazza Fontana v Miláně, které bylo dáno za vinu právě anarchistům a až po letech bylo veřejnosti přiznáno, že za něj nesla zodpovědnost pravicová tajná služba). Nikdo tehdy nebyl obviněn, ale policejní komisař L.Calabresi, který byl považován za odpovědného za tuto událost, zemřel taktéž za podivných okolností v květnu 1972. O 30 let později za něj dostala jeho rodina od Berlusconiho vlády medajli Purpurového srdce in-memoriam. Titulní skladba „Disillusion“ je věnována lidem, kteří skončili ve vězení, protože bojovali proti útlaku a nespravedlnosti, místo toho aby jen hrdinně žvatlali v hospodě jako to dělá většina z nás. Ve válu „Fuhrer di Cristo“ (kristův vůdce) se Kontatto opět vracejí k Vatikánu a tentokrát mířej přímo do nejvyšších míst – k papeži Ratzingerovi, kterej naplnil ideály svého mládí aktivitama pro Hitlerjugend, a nyní hanobí islám, označuje homosexualitu za nemoc, odsuzuje antikoncepci, bere ženám právo na interupci, atd. – prostě kokot.
Touhle deskou si Kontatto bezpochyby otvíraj dveře do povědomí širšího posluchačstva a to naprosto zaslouženě. Můžu jenom doporučit, pro mě osobně je tahle deska jedním z kandidátů na LP roku a nelze jí hodnotit jinak, než vysoko. Naživo můžeš Kontatto vidět na letošním Play Fastu.
01. N.A.T.O. per uccidere (Born To Kill)
02. La tua malattia (Your Disease)
03. Paradisi artificiali (Fool´s Paradise)
04. Dispensatori di morte (Death Dealers)
05. Il terrore dilaga (Terror Spreads)
06. Disillusione (Dissilusion)
07. Furher di cristo (Christ´s Fuhrer)
08. Borghese (Bourgeois)
09. Medaglia al valore (Purple Heart)
10. Con tutta la rabbia (With All The Anger)